Etapa druhá - Sázavská
Dnes je sobota a počasí je nádherné. Podzimní práce, resp.sběr brambor, nám trochu narušují naše plány. Složení expedice se proto mění: David Havelka, Daniel Roháček, Tomáš Puchr, Nik Konečný, Petr Janda, Luboš Pipa a Martin Malý. Holky, kde jste? Kluci potřebují motivaci.
Dáváme si sraz v 9.30, všichni jsou dochvilní, takže vyrážíme. V Radešíně se připojují kačeři z okolních vesnic a pak už tempem pekelným do Bohdalce, Ostrova n.O., Nového Veselí a Budče. Zde odbočíme do polí a pádíme hledat první schovku v místě, kde pramení Oslava. Přeskáčeme kořeny, Petr nahodí GPS (půjčil si ji od sousedů, ráno zadal souřadnice), trošku bloudíme, ale jenom malinko, parkujeme kola (mimochodem téměř u keše, ale to netušíme). Petr s GPS v ruce nás honí přes rašeliniště sem a pak zase tam. V botách nám už čvachtá, v žádném případě to ovšem nemíníme vzdát. Po hodině a půl nám ale nic jiného nezbude a tak se vracíme. A v tom mě to práskne do očí. Trochu jsme tu záležitost podcenili, ale mechoviště to je fakt krásné.
Dalším naším cílem je rozhledna Rosička, výhledy jsou parádní, barevné. Nápovědu ke keši máme solidní, GPS pro jistotu ani nezapneme, od minula máme už tak dost zpoždění. Nejprve se dáváme špatným směrem, tak vrátit a znovu. Tentokrát je naše, Tom už je zkušený kačer. Pokračujeme přes Kopaniny a Huťský dvůr (ohrady plné koní) k dalšímu úkrytu na staré trati Přibyslav-Sázava. Procházka kolejištěm je krásná a na mě působí nostalgicky. Poklad je ukryt na římse mostního pilíře tři metry vysoko. Jeho vyzvednutí je dost krkolomný kousek, ale hoši to zvládli skvěle. Bylo zajímavé stát pod mostem, po němž se každou chvilku prohnal vlak.
Už je ale nejvyšší čas na oběd a tak měním (já blbec) svůj původní plán a zkoušíme hostinec Starý mlýn v Sázavě. Letní sezení v pěkné zahrádce je k dispozici, kola můžeme mít u sebe, tak proč ne? Obsluha tu ovšem velmi vázne a tak nabíráme další zpoždění. Měním plán podruhé: zajedeme už jenom k mamutovi a pak domů. U mamuta se Petr s GPS vydává zase úplně jinam. Lítáme opět všichni po celém lese. Nakonec má štěstí David, když na krabičku omylem šlápne. V blízkosti je Rozštípená skála a u ní další poklad, který objevil Nik už celkem rychle.
Je už docela pozdě (asi 16.30), začíná být zima, je třeba se vrátit nejkratší cestou. Jedeme přes Najdek, Hamry, Žďár, Jámy, Hodiškov. Do Bobrové přijíždíme kolem šesté, na tacháči máme 67 km,i když jsme na kole seděli jen něco málo přes tři hodiny. To je prostě úžasný průměr a před všemi účastníky cyklovýletu je třeba smeknout, jelikož podali skvělý výkon.
Díky, krásné počasí, krásná barevná příroda Žďárských vrchů, krásný a zábavný den.
Komentáře
Přehled komentářů
V pátek se nám výlet paradně poved a moc me to bavilo. doufam ze nám na další etapu bude přát zase počasí a zvladnem to bez problemu.
Fendemu
(p.uč., 25. 9. 2007 20:38)Už Ti ani nebudu nadávat kvůli chybám, tys zkrátka nepoučitelný tvor. Příště pojedeme nad Nové Město n.M., tam jsou větší kopce a keší taky plno.
Bude sranda !!
(P,, F "J, 25. 9. 2007 18:39)
To byl hustej vejlet a v patek (jesli se pojede)pojedu
zase. Vezmu GPS a pani uč. taky a bude 2x taková sranda jak byla mynule. Ale musíme udělat víc kešů!! Alespon 10 pojedeme k Vel. Meziříči a tym jich je dost. :)
Fende
:)))))))))
(Luboš, 2. 10. 2007 12:34)