Etapa pátá - Kutnohorská
Dnes se nás na expedici vydalo deset (hurá, skvělý počet, přesně na dvě jízdenky SONE+, cesta nás vyjde velmi levně). Dopravu na osobáček do Žďáru n.S. mi pomáhá zajistit p.Řezníčková, díky moc. Tentokrát vyrážíme hledat do Kutné Hory, unikátního starobylého hornického města, které v době svého rozkvětu plnilo funkci živé pokladnice Českého království a pro své památky bylo nazýváno také „českým Norimberkem“.
Dlouhé dvě hodiny ve vlaku si krátíme hrou kvarteta a luštěním hlavolamu RUBIK. Poskládat devět kartiček do čtverce 3x3 zdá se býti velmi jednoduché, ale opak je pravdou. Nikomu se to za celou cestu nepodaří. Vystupujeme na hlavním nádraží a zamíříme na Malín ke kostelu sv.Štěpána, kde Tomáš Dostál objeví krabičku dříve než ostatní dorazí na místo, šikovný chlapec. Pokračujeme ke Kostnici, kde nás čeká mystery, tzn. keš s hádankou či úkolem. Při počítání okének do nich koukáme a mráz nám běhá po zádech z těch ohromných hromad lidských ostatků. Nicméně souřadnice zadáváme správně a opět se Tomáš projeví jako nejbystřejší cacher. Cesta pro další poklad vede kolem chrámu Nanebevzetí Panny Marie (památka UNESCO) do březového háječku. Zde nás GPS trochu zlobí a s dohledáním máme proglémy, ale nakonec se to Tomáši Urbanovi přece jenom podaří. Můžeme tedy pokračovat od krásných historických památek do současného šíleného světa hypermarketů, supermarketů a benzinek. Míjíme Albert, Kaufland, Billu a Penny, abychom se dostali k pivovaru Lorec. V parčíku je někde schovaná mikrokeš. Všichni běháme po parku a obhlížíme stromy ze všech stran, aby nás Tomáš Dostál zase doběhnul a kešku vylovil z modrobílepruhované tyčky nesoucí jakousi tabulku. V moderním světě se nám moc nelíbí a tak se vracíme do historického jádra ke klášteru sv.Voršily. Velký krásný klášter oběhneme, najdeme vhodné místo a spočítáme komíny na střeše. Z tohoto údaje vypočteme souřadnice a zadáme do GPS. Ta nás vede přes silnici ke kamenné zídce, reálné to je, ale nikomu se moc nechce prodírat křovím. Tentokrát jsme bez úspěchu. Že by ty jeptišky měly na střeše těch komínů více? Možná, ale čas kvapí, proto raději pokračujeme k Vlašskému dvoru. Z teras je nádherný výhled na památky "stříbrného" města a do údolí řeky Vrchlice. Skrýš tu objeví David Havelka i bez GPS jen podle nápovědy. Už se začíná stmívat, do odjezdu vlaku zbývá pouze chvilička a tak chrám sv.Barbory jenom oběhneme a pak po mostě plném soch uháníme k městskému nádražíčku. Chrám je obehnán lešením, takže si jeho návštěvu uschováme na příště, až bude opraven. Stejně nám tu zbylo mnoho pokladů, které určitě stojí za ulovení. Díky za pěkný výlet.