Etapa třetí - Fryšavská
Brambory jsou sklizeny, tentokrát hrozí výlovy rybníků, no nic, vyjedeme klidně i v malém počtu. Počasí nám předpovídají pěkné, ráno dokonce vykukuje sluníčko. Snad právě proto přijíždí z Bobrůvky sourozenci Pipovi jen v tričku a kraťasech. Vůbec se mi to nezdá a tak se raději vracím domů pro pár oblečků, kdyby náhodou...
V Novém Městě jsme co by dup, z Nové Vsi jedeme dokonce po autoprázdné silnici (doprava je odkloněna jinam, silnice je překopána, přechody se nově stříkají). U SKI se zase něco děje, ale nezdržujeme se a mažeme do kopce k Vlachovicím. Těsně před nimi nás GPS zažene na dost hroznou lesní cestu, na které málem přejedeme praváky. Máme zde dnešní první keš s názvem Skihotel. Trochu se divíme, jelikož od hotelu je to dost daleko, keš je na místě zvaném Bílá skála v sevření tří bratří. Ten nápad úschovy se mi velmi líbí, odhalili jsme ho hned.
Vyjedeme do Vlachovic a pokračujeme k Sykovci, kde je třeba najít další dílo žďárského sochaře Michala Olšiaka. Sova je moc pěkná, posedíme, Nik dá dva řízky, GPS nás táhne do lesa, pak ztratí signál. Nápověda říká, že je třeba hledat v kořenech nahnutého stromu, ale kterého? Je jich tu více a rozhodně nejsme jediní, kdo tu tápe. Kořeny všech stromů jsou obnažené, vše rozvrtané jako kdyby se přehnalo stádo divokých prasátek. Luboš je ale zkušený kačer, proto ho těžká situace nevyvádí z míry a schovku objeví. Můžeme pokračovat na Tři Studně, kde je nejmenší náměstí EU, vtipně pojatý rozcestník, ze kterého můžete vyčíst důležité informace o vzdálenostech do Las Vegas, Tokia, Atén, Paříže a jaká je zde maximální povolená přistávací rychlost pro ufo.
Další keš jsme úplně snadno objevili na kopci mezi Fryšavou a Medlovem. V těchto místech se nacházela i multikeš s názvem Skrýš Aničky Mauerové. Tu jsme museli mít. Došli jsme k rozcestníku Kadůvek, kde jsme zadali souřadnice na Aniččin domeček. Nebyla doma, ale sušila svoje pruhované tričko. Nadešel ten pravý čas na oběd, proto jsme se vrátili na Fryšavu do restaurace na náměstí. Tentokrát obsluha fungovala skvěle a my jsme mohli celkem rychle vyrazit na Kuklík k Dvorské lípě. Ten strom je prostě nádherný, z místa je pěkný rozhled na Kuklu.
Poslední naše keš se skrývala na Pasecké skále. Tady jsme se zapotili, šplhali jsme po skále sem a tam. Nakonec vše vyřešil Nik, stejně jako minule na Rozštípence, a my mohli co nejrychleji upalovat k domovu. Čas rychle kvapil, už bylo 17 hod., na krku tma, docela zima.
Díky kačeři za moc pěkný výlet. Vzdoušek byl dnes čerstvý, sluníčka pomálu, tak snad neonemocníte.
Komentáře
Přehled komentářů
Naprosto skvely, vylet sem si opravdu strasne uzila, bylo to moc moc fajn, i kdyz nas bylo jen malo,tak byla sranda... Sem rada, ze sem vyrazila a mohla si zkusit nejen praci s GPS, ale vubec se seznamila se sbíráním kešů, diky za pekne straveny odpoledne:-)
:-)
(Heluš, 12. 11. 2007 16:26)